Příběh hlavního hrdiny románu, polského Žida Daniela Steina, který pozvolna krystalizuje v mozaice deníkových zápisů, soukromé i úřední korespondence, archivních materiálů a novinových článků, je inspirovaný skutečným osudem Oswalda Rufeisena. Románový Daniel Stein, stejně jako jeho reálný předobraz, pracoval v Bělorusku na gestapu jako tlumočník a s nasazením vlastního života záchranil stovky obyvatel místního ghetta. Jen zázrakem unikl popravě, přijal katolickou víru a do konce války se skrýval v partyzánském oddíle. Po osvobození vstoupil v Polsku do kláštera a záhy odjel do Izraele, aby se ve Svaté zemi pokusil obnovit prvotní židovsko-křesťanskou obec. Daniela obklopují desítky lidí s neméně spletitými osudy, kteří jsou roztroušeni po celém světě a usilovně v něm hledají své místo: americká Židovka Ewa Manukianová, která se narodila v partyzánském oddíle v Bělorusku, dětství strávila v polském sirotčinci, kde konvertovala ke katolictví; její matka Rita Kowaczová – fanatická komunistka, hrdinka protifašistického odboje, která dožívá v nenáviděném Izraeli; Danielova pomocnice, Němka Hilda Engelová, která se v Izraeli snaží odčinit vinu svého národa; katolička z Litvy Tereza Bendová, která se po vyhnání z kláštera provdala za pravoslavného kněze a ve Svaté zemi očekává příchod Mesiáše; izraelský radikál, emigrant ze Sovětského svazu a mnozí další. Dokumentární povaha románu autorce umožňuje udržet si nadhled, tolik potřebný k formulování otázek, které se týkají toho nejzákladnějšího – vlastní identity, vztahu k Bohu, k blízkým i vzdáleným lidem.
