Usídlení Čechů ve středu Evropy rozhodlo o tom, že česká diplomacie vždy měla jistou evropskou dimenzi. Existence států jiných národů v bezprostředním sousedství českého státu nutila brát v úvahu vztahy s nimi, což vyžadovalo dobrou znalost národních odlišností a jejich pochopení a respektování včetně značné dávky tolerance při hledání vhodných forem vzájemných vztahů. Právě prostřednictvím sousedů se do české politiky i diplomacie dostávaly nejrůznější podněty evropské reality. Česká diplomacie si proto vždy udržovala jasný aspekt demokracie a zároveň i dimenzi evropskou a pomáhalo jí to nacházet dobré vztahy, ke svým sousedům a aktivně podporovat různé hledání mezinárodní spolupráce ve dvacátém století ať už v Evropě nebo i ve světě.
