Pět set let od narození Jana Kalvína je letošním kulatým výročím, které rozhodně volá po hlubší reflexi. Známý švýcarský teolog francouzského původu se proslavil nejen teorií předurčení, ale i rozvojem protestantské doktríny, kterou se zařadil po bok světových reformátorů jako Martin Luther, Ulrich Zwingli, Jan Viklef či Jan Hus. Centrum pro ekonomiku a politiku na něj vzpomíná novým sborníkem.
V části A uveřejňujeme texty ze semináře -Jan Kalvín – pět set let od narození- z 16. června 2009. Profesor Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy Jakub Trojan argumentuje, že kalvínský typ zbožnosti stál u kolébky kapitalistického systému hospodaření. Profesor Miloslav Bednář z Filozofického ústavu Akademie věd ČR uvádí, že svět moderní demokratické civilizace se vynořil z půdy reformace. Stanislav Přibyl z Teologické fakulty Jihočeské univerzity ocenil ekumenické hnutí mezi církvemi a kritizoval projevy náboženského násilí, které se v Evropě ve jménu křesťanství po dlouhá staletí vedly. Ředitel pro výzkum Centra pro ekonomiku a politiku Marek Loužek vysvětluje, že Kalvín rozhodně nebyl liberálem, nýbrž žárlivým ochráncem křesťanské mravnosti.
V části B přinášíme další zajímavé doplňkové texty. Historik Paul Johnson přispívá výňatkem své knihy -Dějiny křesťanství- (1977), v němž rozebírá silné a slabé stránky Kalvínova učení. Tomáš Evan z Christian College analyzuje ekonomické učení Jana Kalvína. Ředitel pro strategii společnosti Partners Pavel Kohout rozebírá Kalvínovu teorii úroku. Kazatel Církve bratrské Robert Hart popisuje, jak byl Kalvín vtažen přímo do víru zápasu o reformaci církve. Pavel Keřkovský z Evangelické teologické fakulty UK zkoumá odkaz teologa a právníka ženevské republiky. Roman Míčka z Teologické fakulty Jihočeské univerzity klade otázku, zda kapitalismus podporuje spíše protestantská, nebo katolická etika.
V části C zařazujeme tradiční přílohy, tentokrát úryvky z díla Jana Kalvína. Z jeho nejvýznamnějšího díla -Instituce učení křesťanského náboženství- (1536) vybíráme kapitolu o zákoně s výkladem Desatera. Z -Malého pojednání o večeři páně- přetiskujeme čtvrtou kapitolu pojednávající o omylech a pověrách spojovaných s obětováním. Nechybí ani ostrá kritika katolické mše z Institucí učení křesťanského náboženství.
Již Max Weber ve své -Protestantské etice a duchu kapitalismu- (1904/05) argumentoval, že kapitalismus byl nechtěným dítětem reformace. Ačkoli reformátoři ještě nebyli klasickými liberály, proud, který pomáhali vytvořit, nakonec nepřímo povzbudil vývoj směrem k individualismu a modernímu kapitalismu. Kalvínův odkaz je proto i po pěti stech letech stále aktuální.
