Kdo vlastně byla a kam se poděla Dora Bruderová? Těžko říct, jestli příběh, který čteme, je realita, nebo přelud, jestli se vynořil z autorovy paměti, nebo je výtvorem imaginace. Pátráme v rozostřených tvářích z amatérských fotografií, uhadujeme jejich osudy, touláme se neznámými ulicemi, vstupujeme do cizích domů a bytů. Z nalezených předmětů se pokoušíme dozvědět něco o životě jejich někdejších majitelů. Přítomnost má význam pouze tehdy, lze-li v ní nalézt zbylé stopy minulosti. Cestou kulisami času narážíme vždy na ta samá období – na léta okupace a na Paříž šedesátých let 20. století. Výchozím bodem románu Dora Bruderová je drobný inzerát z roku 1942 – v okupované Paříži hledají rodiče svou patnáctiletou dceru. Rekonstrukce dívčina života a jejího zmizení je skutečnou skládankou, řešení se však nedočkáme, neboť k úplnému obrazu vždy chybí několik dílků.
