Zlomeniny proximálního femuru patří svou vysokou incidencí a závažnými následky k významným medicínsko- společenským problémům i v nejvyspělejších zdravotnických systémech. Dnešní traumatologie disponuje velmi pokročilými technikami, které umožňují provést stabilní osteosyntézu nebo artroplastiku až do vysokého věku, výsledek léčby však závisí – jak je všeobecně známo – nejen na zručnosti chirurga a znalosti všech moderních technik a dovedností, ale stejnou měrou na úrovni celého terapeutického týmu, v němž hraje klíčovou roli kromě chirurga také anesteziolog, lékaři interních oborů či fyzioterapeut. O výsledku rozhoduje chirurgie stejnou měrou, jako prevence trombózy a embolie. Zásadní význam v komplexní léčbě zlomenin proximálního femuru má také anesteziologicko-resuscitační péče jak s ohledem na vyšší průměrný věk nemocných, tak vzhledem k faktu, že zlomeniny proximálního femuru bývají také součástí polytraumat.
