František Polák byl legionářem v Rusku, ve 20. letech advokátem dělníků a komunistických aktivistů, který v roce 1930 vystoupil z KSČ na protest proti ovládnutí strany radikálním křídlem. Jako uprchlík před nacismem se stal členem čs. zahraniční armády na východě, následně byl však zrazen jejími vedoucími činiteli a vydán NKVD. V letech 1939–1947 byl vězněn v Gulagu. Po návratu do Československa v březnu 1948 uprchl na Západ s cílem informovat svět a rodnou zemi o sovětské realitě, které sám dlouhá léta odmítal uvěřit.
Přestože sepsal vzpomínky na Gulag již koncem 50. let v exilu, nedostalo se jim v jeho domovině v následujících padesáti letech zasloužené pozornosti.
Předkládaná publikace má za cíl tento deficit napravit a přiblížit české veřejnosti osobnost Františka Poláka i jeho dílo.
