Ve svém posledním a zároveň vrcholném díle Magia divina (Božská magie) zúročil František Kabelák nejen své hluboké znalosti doktríny a historie hermetických věd, ale i bohaté zkušenosti z vlastní magické a psychurgické praxe.
Magie představuje v autorově pojetí cestu transcendentního poznání, jež prostřednictvím extatického zření zkoumá hermetickou pavahu jsoucna.
V úvodních kapitolách k magii seznamuje čtenáře s dějinami magie, objasňuje podstatu divinační magie, zabývá se jejím vztahem k zákonům empirického dění a obsáhle se věnuje problematice konstruování a užití magických číselných obrazců.
Vlastní popis Magia divina, v němž Kabelák rozpracoval svou koncepci hermeticky pojatého a abstraktně vyjádřeného transcendentalismu, tvoří spolu s kabalistickými studiemi autorův nejcennější odkaz.
