Jaroslav Strnadel, původně strojní inženýr, který v roce 1969 emigroval do Francie, vypráví příběh svého života od dětství v rodných Malenovicích přes dospívání, studia na brněnské VUT a vojenskou službu až po emigraci a nový život ve Francii, kde vystudoval architekturu a posléze se uplatnil jako architekt-urbanista. Autorovy osobní vzpomínky se v knize prolínají s událostmi českých dějin druhé poloviny 20. století. Kniha je cenná především pro své svědectví o nelehkých začátcích emigranta v cizí zemi. Pozoruhodné jsou i pasáže pojednávající o autorově práci na urbanistických projektech v bývalých francouzských koloniích, při níž poznal zblízka život a kulturu mnohých pro Evropana exotických zemí, a o jeho předlistopadových návratech do vlasti.
