Tato kniha se ve dvanácti kapitolách zabývá různými, avšak vnitřně propojenými tématy renesanční filosofie: teorií sympatie, jejími antickými zdroji a jejím renesančním rozvedením, především u lutheránských autorů šestnáctého století; dále se sympatií souvisejícím pojetím analogie; aristotelismem Filipa Melanchthona;přírodní filosofií a jejím vztahem k dobové medicíně; renesančním zoroastrismem, tradicí prisca theologia a filosofickým myšlením Franceska Patriziho; problematikou nesmrtelnosti lidské duše a svobodné vůle a v závěru též metafyzickými dialogy Giordana Bruna a jejich vztahem ke kopernikanismu.
