Autor publikace řadu let se zabývá experimentálním zkoumáním
mentálního slovníku, který je uložen v naší dlouhodobé paměti a který
umožňuje poznávání a produkci slov. Jedním z podivuhodných jevů je
zjištění, že jednotlivá písmena české abecedy a jednotlivá slova vykazují
pokaždé rozdílný počet slov uložených v pamětní zásobě. Těmto rozdí-
lům rozsahu slovní zásoby odpovídá různá rychlost poznávání písmen
a slov v chronometrickém experimentu. Jako protikladný činitel působí
různý stupeň abstraktnosti slov, který prodlužuje dobu poznávání slov.
Působí zde minimálně dva různé procesory a mechanismy. Konkréta
a abstrakta vykazují rozdílnou kognitivní strukturu.
Zvláště nápadné rozdíly poznávání byly zjištěny mezi adjektivy,
substantivy a slovesy a mezi konkréty a abstrakty. Nejdelší dobu pozná-
vání vykazují abstrakta a slovesa.
Autor rozlišuje 3 druhy sémantické paměti, které se podílejí na poznávání
slov a vět. Toto rozdělení se uplatňuje mimo jiné při diagnostice
závažnosti poruch paměti.
Praktické aplikace výzkumu se týkají obecně výuky a vzdělávacích
programů, postupů při používání a řízení komunikačních prostředků
a médií, každodenního používání řeči a jazykových prostředků ve styku
mezi lidmi.
