Anička se nemůže dočkat prázdnin. Pojedou přeci do Norska a to je ta nejlepšejší země na výletování. A navíc uvidí svou první živou velrybu, tedy vlastně verlybu, vždyť to není žádná velká ryba, ale savec. Už má knížku plnou pohádek o verlybách, s maminkou a tatínkem chodí do verlybí restaurace a taky viděla jednu obrovskou kostru verlyby v Národním muzeu... a zkoušela jí spočítat kosti... a otevírá tak dávný vikinský příběh plný smutku a dlouhého putování.
