Kniha je strhující autobiografií somálské gynekoložky Hawy Abdiové, angažující se v hnutí za lidská práva a nominované na Nobelovu cenu míru. Zároveň je autentickým obrazem smutného osudu a tragického stavu současné somálské společnosti. Doktorka Hawa Abdiová se svými dcerami provozuje nemocnici a školu v největším táboře pro vysídlené somálské občany v zemi, který existuje již přes dvacet let a který poskytl útočiště neuvěřitelným 90 000 lidí.
V roce 2010 zvolil časopis Glamour Hawu Abdiovou a její dcery Deqo a Aminu Mohamedovy (které jsou rovněž lékařkami) za „ženy roku“, trojici pak nazval „somálskými světicemi“ a Hawu Abdiovou označil jako „Matku Terezu kříženou s Rambem“. V roce 2011 zařadil americký týdeník Newsweek dr. Abdiovou mezi „150 žen, jež otřásly světem“. Ve své somálské nemocnici dokázala společně s dcerami zachránit desetitisíce životů.
Hawa Abdiová se narodila v somálském Mogadišu v roce 1947, střední vzdělání absolvovala tamtéž, lékařskou fakultu vystudovala v Kyjevě. V roce 1979 připojila po večerním studiu k lékařskému titulu i titul doktorky práv. V roce 1983 si na svém vlastním venkovském pozemku otevřela malou soukromou kliniku s jednou místností, fungující převážně jako porodnice. Později se klinika rozrostla v nemocnici se 400 lůžky. Od počátku 90. let uplynulého století, kdy v Somálsku vypukla občanská válka, provázená humanitární katastrofou (a tato válka v podstatě dodnes neskončila), se dr. Hawa Abdiová věnuje všem pacientům postiženým válkou a poskytuje jim pomoc lékařskou i humanitární, a to bez ohledu na společenské či klanové postavení, finanční zabezpečení či osobní přesvědčení těch, o něž pečuje.
