Publikace „Dům učitelů“ představuje dvě prózy Aleny Mrázové, vysokoškolské učitelky románských jazyků a zkušené překladatelky.
Dům učitelů míří zvláštním nostalgickým pohledem do časů dětství. Přináší barvitý obraz Ostravska a Slezska s odleskem jiných kultur i zeměpisných pásem. Zachycuje hrdiny na konci 70. let minulého století, avšak stejně jako Vzkaz po Elfi Nitche je hlubokým ponorem do nitra a ukazuje život ve všech časech i souvislostech. Citlivé vyprávění, prodchnuté tajemstvím, nepostrádá humorný nadhled. Působí jako pohlazení na duši
