Rysova kniha o hilsneriádě a roli pozdějšího československého prezidenta Masaryka v ní čekala na své druhé vydání sedmasedmdesát let. Oficiální česká historiografie a režimní propaganda (ať už komunistická, anebo liberální) tuto knihu odsoudily a daly jí punc odpudivého antisemitského pamfletu. Budiž. V každém případě by však měla platit zásada audiatur et altera pars, měly by být slyšeny obě strany a prostor dáván všem, kteří mají co říci. I na hilsneriádu existují různé názory. Proč by měl být slyšen výhradně hlas Masarykův?
