Drsná, ale o to pravdivější románová biografie básníka a dobrodruha se v mnohém liší od idealizovaných životopisů z poslední doby. François Villon, jehož otce oběsili a matku ponižovali, si užíval života v prostředí pařížské spodiny, lhal a kradl, ale jako chráněnec kněze také studoval na univerzitě a stýkal se se šlechtici a vzdělanci. Barvitě napsaný portrét představuje Villona jako rozporuplného člověka, jemuž nebyl žádný cit cizí, od těch nejnižších až po ty vznešené. Jako první z prokletých básníků vytyčil pro mnohé pozdější mistry francouzského verše trnitou cestu absolutní svobody.
