Benediktinský mnich Anselm Grün a český filozof náboženství Tomáš Halík, kteří patří ve světě k nejčtenějším autorům současné spirituální literatury, napsali společnou knihu, v níž se z různých úhlů zamýšlejí nad možným přínosem ateismu pro prohloubení křesťanské víry.
Rozlišují různé druhy náboženskosti a různé druhy a motivy pochybností a nevíry. Zaměřují se především na „ateismus bolesti“, jemuž konfrontace s tragikou a složitostí dnešního světa nedovoluje nekriticky přijmout tradiční pojetí Boha, ale rovněž na „apateismus“ – dnes rozšířenou lhostejnost nejen vůči náboženství, nýbrž i vůči otázkám, které víra vznáší. Autoři se shodují v názoru, že živá víra v krizích zraje a je schopna „obejmout“ a integrovat i onu zkušenost, z níž vyrůstal kritický ateismus. Paralelní odpovědi obou autorů na zásadní spirituální otázky dnešního světa a jejich společný rozhovor rámují dvě meditace – nejprve úvaha Tomáše Halíka nad výrokem Fridricha Nietzscheho „Bůh je mrtev“ a reflexe Anselma Grüna nad kázáním apoštola Pavla o neznámém bohu na athénském Areopagu. Knihu doplňuje úvod a komentáře Winfrieda Nonhoffa, který též moderuje závěrečný rozhovor obou autorů.
