Výbor Na chůdách snu představuje básnickou tvorbu Simonetty Buonaccini (Ludmily Bučanové; 1893–1934). Je to poezie autorky, o níž František Halas napsal: „Básnila zkrátka, jako jiný dýchá“. Živelná, formálně a obsahově nespoutaná povaha jejích veršů ji přibližuje k tvorbě surrealistů a tento výbor je toho živým důkazem. Obsahuje básně jak ze sbírek, které vyšly za básnířčina života, tak z výborů publikovaných po její náhlé smrti. Poprvé jsou čtenářům představeny také básně převzaté přímo z rukopisné pozůstalosti, tvořící asi třetinu tohoto souboru. Celek je působivým svědectvím o síle inspirace a originálním vidění této nevšední autorky. Ničeho nevím o radosti jak bílé dřevo na hladině vod jsou ty tam moje hříchy i mé ctnosti s chimérou nepoplavu o závod Ničeho nevím o bolesti neumím ani mluvit o tom všem maličkou mušli svírám v pěsti jsouc sama osudem —
