Autorka se obrací k celému národu a prostřednictvím svých veršů chce v lidech posílit vlastenectví, národní hrdost, češství, tradice a veškeré hodnoty, které považujeme za samozřejmé. Obává se terorismu, války a připomíná boje předků, kteří položili životy, aby zabránili vpádu muslimů (tím islámu) do Evropy. Varuje před jejich zákony, zvyky, neslučitelností s naší kulturou a civilizací. Prosí, aby lidé více vnímali realitu, jelikož o naše jistoty můžeme přijít, můžeme přijít úplně o vše a můžeme se stát podřadným člověkem ve své vlasti. Autorka nešetří ani politiky, kteří nesou vinu na stavu našeho státu a hospodářství. Formou poučnou, zábavnou, ale i s trochou toho sarkasmu předkládá náhled na dění u nás i ve světě. V závěru vkládá drobné střípky ze života plné citu, lásky i utrpení.
