Autor zde využívá zdánlivě okrajového problému uměleckého falza k tomu, aby své čtenáře uvedl do jinak spletitého terénu současných teoretických diskusí. Kolem hlavního těžiště - problematiky hodnocení uměleckých děl - jsou postupně otevírána další související témata autenticity a identity uměleckého díla. V rámci kritického přehledu nejvýznamnějších pokusů vyřešit problémy spojené s existencí uměleckého falza autor odhaluje jejich společný předpoklad, podle kterého umělecká hodnota díla spočívá v hodnotě estetické. Nedostatečnost na tomto předpokladu založených pojetí (které autor souhrnně nazývá estetickým monismem) se postupně ukazuje pomocí analýz prací známých kritiků a jednotlivých uměleckých děl (např. Picassových Avignonských slečen). Vyústěním úvah Tomáše Kulky se stává jeho vlastní dualistické pojetí, kladoucí před diskutované tradiční pohledy na hodnocení uměleckých děl účinnou alternativu. Z pozice hodnotového dualismu se zpětně vyjasňuje rozporuplnost tradičních odpovědí na otázky spojené s falzifikací umění a do nového světla se dostává i soudobá debata o podobnostech a rozdílech umění a vědy.
