U nás zcela neznámý italský básník Michele Ranchetti, Wittgensteinův a Heideggerův žák, který se letos dožívá osmdesáti let, píše poezii povýtce metafyzickou a hermetickou v polohách, jež - navzdory určité vnitřní spřízněnosti s některými stadii a projevy -holanismu- - česká poezie prakticky nezná a (dodejme rovnou) často potřebuje jako korektiv svého ustavičného dvojího pokušení, jež spočívá v absolutním postulování buďto bezduše materialistické a myšlenkově plytké člověčiny, anebo naopak -duchovna- bez masa a krve.
