Prosinec je měsíc, kdy se pořád něco děje. Někdy se třeba půl roku nestane nic, ale v prosinci se děje jedna věc za druhou. V pondělí poprvé napadl sníh, v úterý jsem měl horečku, ve středu málem zmrzla paní Vránová, když podle ní stavěl pan Vrána Matýskovi sněhovou babičku, pozítří přijde Mikuláš a blíží se Vánoce! Výkladní skříně jsou nazdobené zlatými řetězy a kouličkami, všude blikají barevné žárovky. V rádiu hrají stále častěji koledy – a my jsme dostali za domácí úkol napsat popis nádraží! Teď, když každý myslí jenom na to, o co si napíše Ježíškovi! Zajímalo by mě, o co si všechny děti píšou. O co nejvíc. A taky bych chtěl vidět, jak velikánskou má Ježíšek schránku na dopisy…
Knížka Mikuláš, Ježíšek, pan Vrána a my je úsměvným vyprávěním malého kluka o nejkouzelnějším a nejvoňavějším období roku.
