Kniha je rozdělena do 11 kapitol, členěných od základních imunitních reakcí, přes fyziologii poševního prostředí, přehled gynekologických infekcí. Významná část je věnována vlivu různých infekcí na průběh těhotenství, plod a infekce v šestinedělí. V každé kapitole najdeme nejen popis onemocnění, jeho diagnostiku, ale i doporučení k léčbě. Závěrečná kapitola je věnována antiinfekční léčbě. Gynekologické infekce jsou jedním z nejčastějších problémů, se kterými se setkáváme v běžné každodenní gynekologické praxi, ať jde o běžné vulvovaginální infekce nebo hluboký pánevní zánět. Hluboký pánevní zánět je celosvětově velkým zdravotním, sociálním a ekonomickým problémem. Důležité jsou i jeho dlouhodobé pozánětlivé následky, mezi které řadíme tubární sterilitu a mimoděložní těhotenství. Chlamydia trachomatis, Neisseria gonorrhoeae a bakterie spojené s bakteriální vaginózou jsou nejdůležitější organismy, které vyvolávají PID. Problematika chlamydiových infekcí je v České republice nadále podceňována, není zaveden rutinní screening a přetrvává nadále jejich vysoká incidence. V posledních letech se mění pohled na význam infekčních onemocnění v těhotenství. Dříve byly v centru pozornosti hlavně ty infekce, které působí kongenitální malformace. Na řadu těchto infekcí se dnes rutinně provádí screening. Při studiu negativního vlivu infekcí na plod se v poslední době začíná hlavně studovat význam subklinických nitroděložních infekcí. Nitroděložní infekce většinou vyvolávají fetomaternální zánětlivou reakci, při které se uvolňuje celá řada zánětlivých mediátorů a cytokinů. Tyto látky se výraznou měrou účastní procesu vyvolání předčasného porodu a mají význam při patogenezi poškození bílé mozkové tkáně plodu a vzniku bronchopulmonární dysplazie. Problematika infekčních onemocnění se mění i s dosaženými znalostmi a možnostmi léčby. V devatenáctém století a na začátku století dvacátého hlavním problémem byly mateřská mortalita a morbidita, které byly způsobeny nemocničními infekcemi streptokoky skupiny A. S rozvojem zásad asepse a možností využití širokospektrých antibiotik tyto komplikace prakticky vymizely. Díky tomu i mateřská úmrtnost na puerperální sepsi je minimální. Na druhé straně se však stále setkáváme s úmrtím novorozence na sepsi vyvolanou streptokoky skupiny B (GBS). S výrazným rozšířením používaní antibiotik nastaly ale zcela nové problémy, nozokomiální infekce, které jsou vyvolávány multirezistentními bakteriemi. Velmi důležitá je poslední kapitola, která se věnuje antimikrobiální léčbě a podává ucelený přehled všech skupin léků užívaných v běžné každodenní praxi. Většina gynekologů a porodníků nejspíše uvítá přehled léků s možností jejich použití a kontraindikacemi v těhotenství a laktaci. Použití antimikrobiálních látek (ATB), antimykotik a antivirotik v gynekologii se řídí stejnými pravidly jako v ostatních medicínských oborech. Při špatném podání jednotlivci nepoškodíme jen samotného pacienta, ale při navození bakteriální rezistence ohrozíme celou populaci.
