Díky mobilním telefonům jsou nahrávky lidského hlasu stále dostupnější a mnohdy se stávají předmětem policejního vyšetřování.
Tato publikace se zabývá možnostmi identifikace mluvčího z řečového signálu, ale zároveň ve vybraných oblastech doplňuje či aktualizuje popis zvukového plánu češtiny.
Po krátkém úvodu do forenzní fonetiky jakožto aplikované disciplíny se jednotlivé kapitoly věnují různým akustickým parametrům a jejich schopnosti rozlišovat od sebe mluvčí. Nejprve se jedná o samohláskové formanty (rezonanční frekvence samohláskových zvuků), dále pak o střední ukazatele i průběhy základní frekvence (již si nejčastěji spojujeme s výškou hlasu).
Další kapitoly se věnují kvalitě hlasu a temporálním ukazatelům, jakými jsou například mluvní tempo nebo řečový rytmus.
Kniha se věnuje i metodologickým aspektům, konkrétně vlivu telefonního přenosu na výše uvedené akustické parametry a způsobům vyhodnocování důkazního materiálu ve forenzní praxi, a shrnuje současnou situaci ve forenzně fonetické praxi.
