V knize Muklovský Vatikán vzpomíná českobudějovický kněz, filozof a přírodovědec Josef Petr Ondok (1926–2003) na dvanáct let strávených v komunistických vězeních, kam se dostal počátkem 50. let za organizování filozoficko-náboženských vzdělávacích kroužků pro studenty. Ondok podává nejen cenné svědectví o lágrovém životě kněží (mj. významných osobností, jakými byli J. Zvěřina, A. Kajpr, S. M. Braito nebo A. Mandl), nýbrž i neobyčejně pronikavou a navzdory popisovaným skutečnostem často i humorně pojatou reflexi muklovského údělu. Slovy autora jde o pokus „evokovat atmosféru života v kriminále ve zcela konkrétní podobě“, o zprostředkování „pohledu klíčovou dírkou, který by přiblížil všechny, i ty nejlidštější aspekty“. Osobité a originální Ondokovo vyprávění doplňuje fotografická příloha a dokumenty o soudním procesu i průběhu autorova věznění.
