Brněnský spisovatel a překladatel Vojtěch Jestřáb (1922–2003) vypráví příběh svého života a zároveň příběh svého města Brna, které ožívá i postavami jeho přátel – spisovatelů, básníků, herců a malířů. Kniha zachycuje konec padesátých let minulého století, nadějné „tání“ v době Pražského jara a především následnou normalizaci. Pochmurná období 50. a 70. let vnímá autor jako „čas zatmění“.