Požár celého světa nám nestačil, abychom se sjednotili. Jsme si tak
vzdáleni, že bychom se nesešli ani o soudném dnu
V rozvalinách po bitvě na turecké řece Sakarya najdou vojáci ohořelý sešit
popsaný poznámkami. Jedná se o zápisky Ahmeta Celala, který v bojích za tureckou
nezávislost utrpěl zranění a léčí se v zapadlé anatolské vísce. Vesničané přijímají
svého istanbulského krajana s nedůvěrou, která časem přerůstá v otevřené nepřátelství.
Inteligentní vlastenec, stoupenec Kemalových snah o záchranu Turecka,
naráží při každém pokusu o sblížení na nepochopení prostých lidí, kteří byli
po staletí udržováni v nevědomosti a bídě hmotné i duchovní. Stává se cizincem
ve vlastní zemi. Znova a znova se vrací do bezvýchodného kruhu nevzdělanosti,
zaostalosti, rozkladu národa a palčivých otázek o jeho budoucnosti.
