Institut rekognice představuje frekventovaný procesní úkon a zároveň jednu ze základních kriminalisticko-taktických metod. Cílem publikace je proto rekognici představit jako velmi významný důkazní prostředek, a to nejen z pohledu trestního práva procesního, nýbrž i z pohledu kriminalistiky. Velmi zajímavá je skutečnost, že pohled trestního práva procesního a kriminalistiky je rozdílný. Publikace se těmto rozdílům věnuje a představuje pohledy obou odvětví, dále pojednává o jejich kladech a záporech a snaží se k některému z nich přiklonit.
V publikaci je pojednáno i o kriminalistických zásadách a pravidlech přípravy a provedení rekognice, jimiž se rekognice řídí či by se měla řídit, avšak nikoliv všechny zásady a pravidla mají oporu v trestním řádu.
Přestože rekognice představuje častý a velice významný důkazní prostředek, vyskytuje se při jejím provádění řada problémů a nejasností, které právní úprava neřeší. Cílem publikace je zaměřit se na tyto problémy, vady a nejasnosti spojené s rekognicí a nastínit možné způsoby jejich odstranění.
