Matečník je jakýmsi tajemným zdrojem autorčiny poezie. Je to výjimečná buňka v plástvi, v níž roste včelí královna. V polštině má však matečník i druhý význam: jedná se o nedostupné místo hluboko v lese, kde se schovává zvěř. Les a včely jsou ústředními motivy této sbírky. Les je zde učitelem smrti a včely mají být metaforou života. Tohle alespoň tvrdí autorčin otec, hlavní figura této knížky, která je jakýmsi atlantem, na jehož bedrech spočívá celá tíha vesnického světa a jejíž smrt způsobuje neopravitelné trhliny v klenbě osobního kosmu.
