Tato studie nabízí pohled na liturgii tří významných dnů liturgického roku, které jsou zformovány do celku, jenž nese název -velikonoční třídení-. Tento liturgický prvek byl poprvé stanoven teprve před půl stoletím, přesněji v misále z roku 1970. Součástí třídení jsou dny Velkého pátku, Bílé soboty a Neděle zmrtvýchvstání, jeho začátkem je však už večerní mše Zeleného čtvrtku na památku Ježíšovy poslední večeře. Kniha neobsahuje přesný systematický popis všech liturgických obřadů těchto dní, neboť ten nalezneme v každé standardní příručce. Než hotové odpovědi se zde naopak objevují jednotlivé otázky: V jakém vztahu je židovský pesach k slavení křesťanské paschy? Je obřad umývání nohou ve mši Zeleného čtvrtku jakousi formou pašijové hry, kterou zde předvádíme? Má být obřad přijímání eucharistie součástí liturgie Velkého pátku? Jaká je vlastně teologická náplň dne Bílé soboty? Nejrozsáhlejší částí studie je oddíl, který pojednává o liturgii Veliké noci, a to z hlediska teologického, liturgického i spirituálního. Kniha obsahuje mnoho sond do historie, také však množství textů z bohatství tradic východních i západních liturgií. Pokud by její četba přinesla alespoň trochu hlubšího porozumění, a tím i intenzivnějšího prožití liturgie všech posvátných dnů velikonočního třídení, pak splnila svůj účel.
