Román Jiřího Weila začíná zdánlivě banálním úkonem: dva čeští zaměstnanci mají na Heydrichův rozkaz strhnout ze střechy Rudolfina sochu židovského skladatele Felixe Mendelssohna-Bartholdyho.
Potíž je v tom, že nikdo neumí skladatele mezi ostatními sochami rozpoznat, a tak je omylem smyčka provazu nejdříve omotána kolem sochy Richarda Wagnera. Tato skutečná událost z doby protektorátu rozhýbává sled skrytých příčin a následků zasahujících do životů skutečných i smyšlených osob.
