V historickém nahlížení na hudbu se setkáváme s názorem, že dokonalý citový prožitek z hudebního díla má pouze ten, kdo hudbě -rozumí-. Atraktivnost a neutuchající zájem o hudební pořady, při nichž je posluchačům rozkrývána specifičnost -hudební řeči- velkých skladatelských osobností, svědčí o tom, že umění chápat a porozumět hudbě různých stylů, žánrů a epoch není doménou jen hudebních profesionálů. Dnes již legendární cykly L. Bernsteina s Newyorskou filharmonií či V. Neumanna s Českou filharmonií jsou reprezentativním typem spojení hudební teorie a praxe na základě analytického výkladu. Předkládaná kniha, v současnosti jediná tohoto zaměření, provází čtenáře srozumitelnou formou širokou problematikou hudební analýzy, jejímž smyslem je v nejobecnějším slova smyslu odhalit, jak je skladba udělána, co je na ní cenné, jedinečné, co vyjadřuje a sděluje.
