Kniha je kolekcí esejů významného postmarxistického politického teoretika Ernesta Laclaua. Ústředním tématem všech těchto esejů je otázka platnosti pojmu emancipace, který je klíčovým momentem našeho politického imaginárna již od dob osvícenství. Laclau analyzuje, jak nedávné události (konec studené války, fragmentace sociálních identit, multikulturalismus a bujení etnických a národních identit či postmoderní kritika osvícenských jistot na poli filozofie) proměnily platnost pojmu emancipace, ale také celého politického myšlení. Kromě pojmu emancipace se tak tyto eseje věnují dalším ústředním pojmům a problémům politického myšlení, jako jsou vztah univerzalismu a partikularismu, pojmy moci a reprezentace, radikální demokracie či populismu. Laclau zároveň dále rozvíjí a vymezuje svoji teorii hegemonie vůči dekonstrukci Jacquesa Derridy a antifundacionalismu Richarda Rortyho. To vše činí tuto knihu naprosto nepostradatelnou pro každého, kdo touží porozumět současnému radikálnímu politickému myšlení.
