Novelu Člověk je velký bažant na světě napsala poslední nositelka
Nobelovy ceny za literaturu v roce 1986, tedy rok před tím,
než emigrovala do Západního Německa. Vycestování nebo
spíš čekání na výjezdní doložku je největším tématem této
autorčiny rané prózy. Čekání se totiž protahuje na dny, měsíce
a roky. Vesnice se vylidňuje, jen rodina Windischova musí čekat.
Dcera Amálie může úřední proces urychlit tak, že obětuje svou
důstojnost. Silný a elegický příběh plných barvitých obrazů,
jež zachycují život na rumunském venkově 8. let 2. století za Ceausescovy
diktatury.
