Bez svobody projevu by nebyla demokracie. Míra požívání této svobody se však mění, protože vychází z možností, které společenský či technologický vývoj nabízí. V poslední době změnil chápání této svobody zejména masivní nástup internetu, kde jsou jakékoli informace dostupné prakticky komukoli, navíc anonymně. Vedle porušování autorského práva se tak jedním z nejzápornějších efektů stalo zneužití internetu k šíření nenávisti. Evropské demokracie tedy nyní stojí před otázkou, jak v rámci idey bránící se demokracie čelit zneužívání svobody slova v kyberprostoru. V této problematice navíc silně vyvstává aspekt internacionalizace internetu, protože se střetávají odlišná právní prostředí a jejich přístup ke svobodě projevu či k virtuálnímu prostoru.
Teoretický základ knihy představuje koncepce bránící se demokracie. Autor – právník a politolog – sleduje tento koncept jak v jeho politologických, tak především právních konotacích. Věnuje tedy největší pozornost rozboru možností, které při zadržování nenávisti v kyberprostoru nabízí současný český právní řád, a to zejména v oblasti práva trestního a správního. Z hlediska mezinárodního je kniha zaměřena především na spolupráci evropských států, a to zejména na úrovni Evropské unie, Rady Evropy a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Specifické místo zaujímá rozbor judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Autor popisuje také hlavní nesnáze boje proti nenávistným projevům na internetu v USA, způsobené odlišným přístupem ke svobodě projevu v této zemi.
