V kontextu historického vývoje se na základě získaných poznatků stále výrazněji potvrzují spojitosti mezi třemi výchozími liniemi, jimž je v rámci sledované problematiky věnována pozornost. Jedná se o vzájemné vazby mezi vztahem ke zvířeti, jeho symbolikou a uměleckým výrazem. Vývojové metamorfózy symbolické funkce zvířete ve vazbě na korelace vztahu antropomorfního a zoomorfního světa a vliv těchto proměn na výrazové modifikace animalistických motivů jsou nezpochybnitelné. Právě na příkladu animalistické tematiky je patrná role, jež je přisuzována či odnímána zvířeti v našem společenství, a je tak čitelné, že i když nepřisuzujeme umění jednoznačně vymezený společenský kontext, zůstává v něm latentně přítomen.
