Přední švédský spisovatel se po osmileté přestávce vrátil k próze románem vycházejícím ze skutečné historické události: základem příběhu je čtyřleté působení německého lékaře Johanna Friedricha Struenseeho na dánské politické scéně. Struensee byl roku 1768 zaměstnán jako osobní lékař slabomyslného krále Kristiána VII., ale ve skutečnosti se brzy stal nejmocnějším mužem v zemi. Strhl na sebe veškerou moc absolutistického panovníka a pokusil se o praktickou realizaci osvícenských myšlenek, jejichž byl přívržencem. Pomocí dekretů provedl (celé jedno desetiletí před pádem Bastily!) revoluci shora - mimo jiné zrušil řadu aristokratických výsad, omezil výdaje na armádu, zavedl svobodu tisku a náboženského vyznání. Tím si samozřejmě u dvora udělal řadu nepřátel, kteří se nakonec rozhodli k protiútoku. Za záminku jim přitom posloužil jeho tajný poměr s Kristiánovou ženou, královnou Karolínou Matyldou. Struensee byl zatčen, popraven a všechno se mohlo vrátit do starých kolejí...
