Kniha je prvním českým překladem dnes již klasického úvodu do filozofie vědy od jednoho z nejvýznamnějších filozofů vědy 20. století Carla G. Hempela. Kniha tak představuje nezbytnou četbu nejenom pro studenty filozofie a badatele zabývající se filozofií vědy, ale rovněž pro studenty a badatele v rámci různých přírodovědných oborů, kterým může poskytnout potřebný filozofický nadhled nad vědeckým výzkumem, jemuž se věnují. Kvality Hempelova textu prozrazuje jeho překlad do více než deseti jazyků (mimo jiné i do japonštiny a čínštiny) a jeho stále nové reprinty. Sofistikované a abstraktní metodologické a filozofické principy Hempel ilustruje pomocí názorných příkladů: hypoteticko-deduktivní metodu vytváření a ověřování vědeckých hypotéz prezentuje na příkladu z dějin lékařství, jmenovitě na Semmelweisově výzkumu tzv. horečky omladnic, deduktivně-nomologický model vědeckého vysvětlení přibližuje pomocí tzv. Puy-de-Dômského experimentu, a analogicky poukazuje na řadu dalších významných epizod z historie vědy. V rámci nevelkého prostoru se autorovi podařilo představit řadu důležitých témat současné filozofie vědy, například formulování a testování vědeckých hypotéz a teorií, roli zákonů ve vědeckých teoriích, problematiku definování vědeckých pojmů, otázku smyslu redukcionismu ve vědě apod. Přestože je kniha je psána z pozice logického empirismu, tj. zdánlivě již překonaného filozofického směru, stále nové ohlasy, které Hempelovo filozofické dílo vyvolává, dokládají nadčasovost tohoto textu a ukazují Hempelův text jako velmi důsledné a propracované promýšlení těch nejzásadnějších filozofických otázek vědy.
