Poslední cesta Chaima Soutina je román, z části věrný historickým skutečnostem a z části fiktivní. Je to výpověď o životě Chaima Soutina, běloruského a francouzského židovského malíře.
Umírající malíř, ukrytý před německými hlídkami v pohřebním voze, prožívá cestou z Chinonu na Loiře do Paříže, kam jede na operaci, zpětně celý svůj život. V prudkém víru výjevů ze života vmalovaných na plátna nastiňuje Dutli velkou, rozporuplnou tragičnost Soutinova osudu. Vrací jej do dětství ve špinavém štetlu Smoleviči u Minska, prožívá útěk z domova na malířskou akademii do Vilniusu a do vytoužené Paříže. Žije s ním v ateliérech v „Úlu“, hladoví s ním, cestuje do Pyrenejí, trhá a pálí s ním jeho obrazy, zažívá úspěch po prvním prodeji pláten do Ameriky i hrůzy a strach v obsazené Francii. Spolu s malířem zápasí o přežití. A doprovází jej na jeho poslední cestě, o níž nikdo neví, kudy vedla a jak skončila. Doveze malíře do „bílého ráje“. Soutine v srpnu 1943 umírá, přesně o rok později je osvobozena Paříž a brzy nato skončí nejtragičtější období novodobých dějin i nejúchvatnější epocha malířství. To všechno je natolik vzájemně prolnuto, jako by to ani nemohlo být jinak.
