Verše Karla Baštáře vypovídají o snaze pochopení vnějšího světa i sebe sama. Citelná je touha po lásce, něze, pohlazení, pochopení i vlastním ukotvení. Volným veršem sděluje své pocity, hledání či tápání. Ponořen do hlubin niterných pocitů pak vyplouvá na hladinu s nadějí a vírou. S vlnou emocí svádí místy boj a v jeho křehké duši se mnohdy zračí i naléhavý apel za lepší svět.
