Strašná doba, tenhle postkomunismus. Horší o to, že je nesrovnatelně lepší, než to bylo za komunistů a přesto by někdy člověk vyletěl z kůže ponížením a bezmocností. Pokud jsou to básně, tak tedy jsou o tom pocitu. Žádná lyrika a epika. Jen že se občan někdy cítí jako kus hadru a vztekle šermuje pěstmi do tmy.
