Další ze série Hurníkových „notýsků“ (po Zeleném, Modrém a Růžovém jde již o čtvrtý), přinášející žeň z autorových nejnovějších fejetonů, esejů, apokryfů a střídmě fabulovaných povídek. Nestárnoucí Ilja Hurník si v nich se svým laskavým humorem bere na paškál věci, které nás lidi doprovázejí na naší životní pouti, jako jsou šaty, okna, loutky, šle, zvířata či jídlo, ale zamýšlí se i nad některými našimi vášněmi, jako jsou houbaření, smysl pro sbližování či pro omyl.
