Zápas o lidská práva a základní svobody se táhne jako červená nit dějinami západní civilizace od konce 18. století. Poslední fáze se odehrála po druhé světové válce v historickém střetu mezi západními demokraciemi a sovětským blokem. Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE) a její Závěrečný akt podepsaný v Helsinkách 1. srpna 1975 měl rozhodný vliv na disidentská hnutí v komunistických státech střední a východní Evropy a svou roli v něm sehráli také exulanti z těchto zemí. Povolný sleduje sovětskou taktiku od roku 1966 až po Helsinskou konferenci a účast Rady svobodného Československa, která formulovala strategii československého exilu.
