Křtiteli Hrubínovy poezie byli J. Hora, F. Halas a J. Seifert. Hrubín záhy našel svou mimořádně zpěvnou notu fantaskního a kosmického lyrismu, který v závěru života dostal tóny patetické epičnosti se vzpomínkou na mládí. Přestože zemřel v jednašedesáti letech, přiřadil se ke generaci svých přátel, která vstupovala do literatury po první světové válce, a dodnes patří jako nepřekonatelný mélik mezi nejvýznamnější osobnosti české poezie 20. století. Tato virtuozita ho také předurčila k vynikajícím překladům A. Rimbauda a P. Verlaina.
