Prostor je pojem, který vytváří rámec pro vztahy, v prostoru probíhá naše komunikace. Jedním z principů takové komunikace, který je předmětem předkládaného textu, je komunikace akustická. V několika kapitolách se autoři, působící na hudební a taneční fakultě a filmové fakultě AMU, zamýšlejí nad rozmanitými aspekty vzájemných vztahů mezi hudbou, zvukem a prostorem. Slavomír Hořínka v historické sondě odhaluje, jak se prostorová poslechová zkušenost odráží v budování vokálně instrumentálního repertoáru, respektive v zacházení s různými parametry kompoziční struktury. Michal Rataj tematizuje tradici prostorových zvukových projekcí, tzv. spacializace, která nalezla své místo především v oblasti akusmatické hudby francouzského střihu. Jan Trojan rekapituluje zrod mobilního akusmonia, nového -hudebního nástroje-, který vznikal na hudební fakultě AMU v letech 2016-2018. Tomáš Dvořák se zamýšlí nad existencí přirozených i uměle vznikajících zvukových projevů v našem životním prostoru z pohledu socio-politické kontinuity moderní západní společnosti.
