Román z doby vlády Josifa Vissarionoviče Stalina líčí dramatický život důstojníka sovětské tajné policie NKVD o jeho boji se sebou samým, kdy v jádru laskavý člověk musí dělat těžké a tíživé věci, jež jsou silně v rozporu s jeho morálními zásadami a výchovou. Kniha je psána ich-formou a je vedená jako vzpomínky na rok 1940. Děj románu, odehrávajícího se během období politicko-ekonomicko-hospdářské spolupráce mezi SSSR a nacistických Německem, je rozdělen na dvě části, z nichž první sleduje osud polských vojáků zajatých během sovětské invaze do Polska. V druhé části je pak hlavním tématem stále probíhající sovětizace původně polského města Lvova.
