Když ve městě Fajullah, v Iráku, vpadli mariňáci do domu, kde se měli skrývat povstalci, uslyšeli podivný zvuk. Tiše pozvedli odjištěné zbraně. V hlavě jim tepala krev s adrenalinem a prsty měli připravené na spouštích. Ale překvapeně zjistili, že jejich protivníkem v tom bohem zapomenutém místě, v rozvalinách města, které stálo na místě biblického Edenu, nejsou povstalci. Proti nim stálo malé, špinavé a zaprášené štěně střídající strach s kuráží a s touhou nechat se podrbat za ušima. A tak začal dramatický příběh boje o záchranu života malého psa, nejen navzdory válečnému, běsnění, ale i navzdory válečnému řádu Spojených státu, který podle článku 1-A zapovídá chování nebo používání jakýchkoliv domácích nebo divokých zvířat jako maskotů. Mariňáci nejen štěně odvšivili kerosinem, odčervili žvýkacím tabákem a nakrmili vlastním jídlem, ale především se rozhodli, že jej nikdy nevydají ani nepříteli, ani napospas vojenským předpisům.
