V kodaňské vilce Joanniny kamarádky Alice se znovu sejde několik Poláků a opět se začnou dít podivné věci. Po nocích se v domě pohybuje nějaký nezvaný návštěvník, který podle všeho něco usilovně hledá, a vzápětí události vezmou obrat k horšímu: v zahradě najde Pavel mrtvou Pamelu, která podobně jako Alice žila v Dánsku už řadu let. A brzy nato se ozve rachot z ateliéru a pod schody leží další mrtvý - tentokrát muž. Policie si pochopitelně moc neví rady, jak už je u autorky obvyklé; ostatně nemá nijak snadnou situaci, protože polská sešlost vytrvale drží jazyk za zuby. Joanna a její přátelé totiž sami začínají leccos chápat a postupně se ukazuje, že všechny prapodivné události se točí kolem takzvaných -zaječích pytlů- - tedy jednotně vyhlížejících pytlů, do nichž dánské dráhy párkrát za rok nastrkají různé věci zapomenuté ve vlacích a dají je do dražby. Alice si na taková překvápka hodně potrpí a s oblibou si je pořizuje, jenže kupodivu se zpravidla vydrží dlouho nepodívat dovnitř a pak na pytle ve své chaotické domácnosti zapomene. Většinou obsahují bačkory, ponožky, mýdla a podobně, ale jednou patrně někdo zapomněl v kupé něco doopravdy cenného: soubor zvířátek z pravého zlata. A právě -zaječí pytel- s tímto pokladem nepořádná Alice nějak nestačila za posledních pět let ani vybalit a někdo o něj má veliký zájem.
