Velmi populární a přitom kontroverzní britský spisovatel David Irving představuje v knize svůj pohled na soudní proces s německými válečnými zločinci, který se konal od listopadu 1945 do října 1946. Autor knihy v žádném případě nezastírá své pochybnosti o legalitě procesu, který měl v mnoha případech porušit několik právních zásad. Zvláštní pozornost věnuje skutečnosti, že nebyla dodržena zásada zákazu
zpětného uplatnění nově zavedených zákonů, že byl porušen
princip rovnosti stran před soudem (obžalovaní neměli – na rozdíl od žalobců – přístup k většině archívních materiálů) a že mnoha zločinů, za něž byli němečtí političtí a vojenští představitelé souzeni, se političtí a vojenští představitelé vítězných spojenců, zvláště pak Sovětského svazu, dopouštěli také. Kniha „Norimberk: Poslední bitva“ je považována za jedno z nejlepších autorových děl, v němž se aspoň zčásti vystříhal některých excesů v interpretaci dějin druhé světové
války a všechna svá tvrzení a závěry se snažil doložit odkazy na konkrétní archívní materiál, nacházející se ve státních institucích i v soukromém držení ve Spojených státech amerických, Velké Británii i Spolkové republice Německo.
