Když jsem byl po těžkém úrazu upoután na lůžko, teskně jsem oknem pozoroval zimní přírodu a přemýšlel, zda se na jaře dostanu na ryby. Tehdy pro ukrácení dlouhé chvíle jsem poprvé vzal tužku a papír do ruky. Napsal jsem některé příběhy, které se tak nesmazatelně vryly do mé paměti. Mimoděk a vlastně tak náhodou vznikla moje první knížka – Ministerští pstruzi.
Povzbuzen nečekaným ohlasem a hlavně s pocitem, že se do této knížky nevešlo ani zdaleka vše co jsem na rybách zažil, jsem napsal i tu druhou – Jak se krotí sumec.
Nyní si dovoluji předložit čtenářům další knížku a moc bych si přál, aby se alespoň trochu líbila.
