Rozpad bipolárního mezinárodního systému na přelomu 80. a 90. let 20. století výrazně posílil potenciál a dynamičnost politických procesů vázaných na světové makroregiony. Panregiony tak v soudobých politických procesech spojených s posilováním vzájemné interdependence a víceúrovňového vládnutí přestavují významné aktéry, jimž je nutné věnovat dostatečnou badatelskou pozornost. Cílem knihy je na půdorysu významných přístupů k problematice panregionů analyzovat historické, societální, ekonomické a další konotace vývoje a současné podoby deseti „klasických“ panregionů zejména po skončení studené války a s výhledem na několik dalších dekád. Naše analýzy se zaměřily na hlavní tmelící prvky jednotlivých panregionů, na jejich vnitřní strukturu, na tendence k proměnám jejich podoby a změny vztahů a postavení k dalším panregionům atp. Cílem autorského kolektivu bylo zaplnit mezeru v české politicko-geografické literatuře a současně představit panregiony nikoli encyklopedicky, ale prostřednictvím analýzy klíčových fenoménů spojených s jejich kohezí a rozvojem.
